5 tipů, jak najít čas na zpomalení
Taky ti přijde dnešní doba zbytečně uspěchaná a roztěkaná? Mně teda rozhodně, i když se na tom občas sama podílím (příklad za všechno: třeba nepochopím, jak můžou lidi ve městech chodit rychlostí 1 km/h (nejen turisté, ale i místní?!) a já mezi nimi vždycky skoro běžím a kličkuju, jako by mi šlo o život 😅). Někdy je ale fajn zpomalit, aspoň na chviličku.
Abychom to zvládli, musíme si nejprve uvědomit, že zpomalení potřebujeme. V tom je fajn znát sebe sama a dokázat rozpoznat, že je čas vypnout. Jenže je tu háček: když jsme ve stresu (neboli jedeme na maximum), začneme pociťovat potřebu zpomalit až ve chvíli, kdy je pozdě (a potřebovali bychom rovnou měsíc volna 😵💫). Řešení?
Zpomalovací pauzy si plánuj přímo do dne či týdne. Nemusí to být nic velkého ani časově náročného, ukážu ti pár příkladů z mého života:
- Určuj si vždy jedinou hlavní prioritu na den
Tohle ti pomůže ve dnech, kdy máš pocit, že se jenom flákáš a prokrastinuješ, ale i ve dnech, kdy jsi tak zahlcená, že sotva zvládáš udělat jednu věc. Nezapomínej, že i když prokrastinuješ, celý den jen doomscrolluješ na sociálních sítích a myslíš si, že vlastně nic neděláš, tvůj mozek jede na plné obrátky.
To samé platí pro dny, kdy musíme řešit něco nečekaného a neplánovaného a pak máme pocit, že jsme si neodškrtly nic z toho, co bylo potřeba. A jak se v takové dny často chováme? Jsme na sebe naštvané, že „nic“ neděláme, a zbytečně si přidáváme stres. Přitom oba tyhle dny vyžadují, abychom slevily ze svých nároků a zpomalily.
Přesně v tom pomůže jediná denní priorita: když si ji odškrtneš, máš splněno, ať byl tvůj den jakýkoli. Nemusíš na sebe víc tlačit ani se honit. A až úkol splníš, nemysli na to, co dál, prostě vypni. Dej si dobrou večeři, zajdi na procházku, udělej něco, co ti přinese radost. 🫶
- Každé ráno (nebo večer předem) si do svého to‑do napiš jeden úkol, který bude prioritou.
- Všechno ostatní, co zvládneš, je bonus. 🤩
- Zkus najít svůj flow
Můj největší tip, jak si dopřát čas na zpomalení, je shlukovat úkoly do větších bloků, a je jedno, jestli jde o drobnosti, nebo velké věci. Máš meetingy v práci? Pokud to jde, naplánuj je za sebou. Chceš udělat domácí práce (uklidit prádlo, zapnout myčku, vysát)? Dejte je do jednoho půlhodinového bloku (nebo tak dlouhého, jak potřebuješ). A když máš před sebou den, kdy se potřebuješ soustředit na jeden úkol, zkus klasické pomodoro: střídání bloků hlubokého soustředění a krátkých přestávek.
Když neustále neodbíháš a neskáčeš z jednoho úkolu na druhý, půjde ti práce rychleji a zbyde ti víc času. Třeba na zpomalení.
-
- Zkus si dnes (nebo zítra) dát za sebou dva bloky po 45 minutách (jdi do toho na max, režim „Nerušit“, telefon mimo dosah!).
- Měj po ruce papír nebo aplikaci na poznámky a během dne si tam zapisuj vše, co tě vyrušilo.
- Přidávej si k blokům 5-10minutové nárazníky
Slovem nárazník myslím pauzu – dává ti prostor nadechnout se, uzavřít předchozí úkol a připravit se na další. Díky němu nepřebíháš chaoticky ze schůzky na schůzku ani z úkolu na úkol a tvůj mozek má šanci se v klidu přepnout. Navíc, kdyby se ti náhodou stalo, že se ti nějaký úkol nebo schůzka protáhnou, nemusíš být ve stresu, že nestíháš.
Krom toho, že zlepšuje kvalitu práce a snižuje chybovost i stres, taky vytváří to v každém dni malé kapsy klidu. Ty můžeš využít na zápisky, přípravu, protažení těla nebo jen na to, abys chvíli koukala z okna a vypnula.
- Ke každé schůzce nebo bloku si v kalendáři přidej 10 minut před i po.
- Nedělní plánování dalšího týdne
Když si v neděli (nebo jiný klidný den) na půl hodinu sedneš, máš možnost zmapovat, co se povedlo, co ti vzalo energii a kde potřebuješ ubrat, a zároveň si naplánovat dopředu celý další týden, takže se budeš cítit připravená a nic ti neuteče.
- Projdi minulý týden: co se povedlo, co se nepovedlo a jak to změnit, co je potřeba vyškrtnout.
- Naplánuj si další týden.
- Vyblokuj si časy pro hlubokou práci i odpočinek.
- Dodržuj své hranice
Hranice nejsou trest, ale tvoje ochrana. Když si řekneš, že budeš 90 minut psát, opravdu těch 90 minut dodrž a neprotahuj to (hlavně zpočátku, pokud si teprve buduješ návyk). Občas nás flow totiž pohltí natolik, že si nevšimneme, že už jsme vyčerpaní nebo se nám tím posouvají jiné úkoly. Můžeš se tím dostat do pasti a časem si k dané činnosti vybudovat odpor, i když je to něco, co tě baví. Když ale víš, že na tebe nečeká nekonečný tunel práce, pracuje se ti lehčeji a soustředěněji a ráda se k tomu vracíš.
- Určuj si hranice, např. 90 minut psaní, 5 vyřízených e‑mailů, 1 důležitý úkol.
- Když limit splníš, skonči a dej si pauzu.
Bonus na závěr: neboj se škrtat
Škrtání není známka tvého selhání, ale toho, že si ceníš svého času. Pokud se ti nějaký úkol tři týdny v kuse vrací a stále se k němu „ne a ne“ dostat, dej mu poslední šanci: přepiš ho na menší první krok a dej mu jasný termín. A když to ani pak nevyjde (nebo se nedá rozdělit na menší kroky), bez výčitek ho smaž, deleguj nebo dej na „možná někdy“. Tím uvolníš kapacitu pro to, co je opravdu důležité.
Jsem Verča a pomáhám lidem objevit funkční způsoby psaní a plánování k dosažení rovnováhy mezi pracovními, rodinnými a osobními povinnostmi. Přečtěte si o mně více v mém příběhu.